Sbírky
Počátky Sbírky Muzea v Ivančicích spadají již do 90. let 19. století. Sbírkový fond budovaný po celou dobu existence muzea obsahuje řadu významných a cenných předmětů z různých oborů lidské činnosti. Základ sbírky tvoří předměty získané do muzea v době působení muzejního spolku (1893-1951).
Archeologický fond dokládá kontinuální osídlení regionu od starší doby kamenné po celé období pravěku, středověku až po novověk. Bohaté osídlení v době bronzové dokládají např. žárové pohřebiště z Tetčic, sídliště z Budkovic, osídlení z doby halštatské zase sídliště z Rajhradu. Hojně jsou ve sbírkách zastoupené doklady středověkého osídlení Ivančic. Významné působení Jednoty bratrské v Ivančicích ilustruje početná kolekce archeologických artefaktů z lokality Sbor, stavební vývoj centra města v době vrcholné gotiky a renesance zase výzkum tzv. staré radnice. Mezi zajímavosti fondu patří unikátní kolekce kamnových kachlů, povětšinou pocházejících z produkce místních dílen. Nejnovějším obohacením fondu je například nález zcela dochovaného meče s číškovitou rukojetí z doby bronzové.
Historické sbírky zahrnují široké spektrum předmětů a materiálů z období od středověku až do 20. století. Najdeme zde například předměty z vybavení domácností, doklady řemeslné výroby, cechovní památky, doklady technického vývoje, ale i tiskoviny či písemnosti. Nachází se zde sbírka zbraní, hodin a také cínu, z níž nejvýznamnější je konvice ivančického hrnčířského cechu datovaná r. 1543. K zajímavým patří sbírka skla, porcelánu či lapidárium, obsahující architektonické fragmenty, náhrobky a další kamenné artefakty, které se svým původem vztahují převážně k Ivančicím a okolí. Zajímavá je také kolekce dýmek nebo rozsahem malý soubor důlních lamp, dokládající hornickou minulost na Rosicko-Oslavansku. Pozornost si zaslouží sbírka lékárna, která obsahuje převážně předměty z lékárny v Dolních Kounicích, sbírka nábytku a také sbírka numizmatická, v níž jsou mimo jiné zastoupeny několika exempláři české denáry z 11. století. Bohatá je sbírková knihovna s cennými exempláři starých tisků. Nachází se zde též sbírka historických fotografií Ivančic, soubor pohlednic, plakátů a také sbírka rukopisů, obsahující mimo jiné zlomek českobratrského kancionálu z přelomu 16. a 17. století. K významným patří pozůstalost kněze, spisovatele a sběratele pohádek Beneše Metoda Kuldy a také pozůstalost kněze Tomáše Procházky.
V ivančickém muzeu není samostatně vyčleněná etnografická sbírka, ale etnografika jsou součástí několika jiných podsbírek. Předměty jsou velmi různorodé a pocházejí z časového období od 2. poloviny 18. století až do 1. poloviny 20. století. Podstatnou část tvoří soubor textilních součástek, který obsahuje jak předměty z lidového prostředí (např. koutní plachty, součásti krojů), tak z měšťanského prostředí (např. klobouky, hedvábné kabátky, slunečníky). Bohatá je sbírka lidové keramiky. Ivančice byly významným centrem produkce keramiky, a proto v ní převažují místní výrobky, zastoupeny jsou ale i předměty ze západní Moravy, z Vyškovska nebo ze západního Slovenska. Dále se zde nachází lidové podmalby, mezi nimiž převažují jihočeská a jihomoravská díla, ale několika kusy je zastoupena také Vysočina. Námětově se jedná převážně o obrazy svatých, ale také například o kvalitní doklad evangelické podmalby v podobě zápisu tolerančního patentu. Ve výčtu etnografik můžeme zmínit mimo jiné lidové plastiky, religiózní plastiky pod sklem (tzv. šturcy) nebo vyškrabávané kraslice či perníkářské formy. K zajímavým patří také malovaný nábytek. Jedná se o několik truhel, misníky, skříň a kolébku, z nichž většina spadá do provenience mohelenského malovaného nábytku.
Sbírka umění zahrnuje celou škálu uměleckých děl napříč žánrem, technikou, časem i prostorem: od portrétů po krajinu, od pozdní gotiky až k 20. století, od drobné grafiky k rozměrným plátnům, od děl i autorů lokálních až po předměty světově uznávaných tvůrců. Zároveň je neodmyslitelně spjata s významným ivančickým rodákem a jedním z nejvýraznějších představitelů secesního umění, Alfonsem Muchou. Sbírka zahrnuje několik desítek jeho prací, a to nejen z období, kdy byl již jako dekorativní umělec známý a uznávaný ve světovém měřítku, ale obsahuje rovněž z historického hlediska velmi cenné rané kresby, osobní předměty a korespondenci. Muzeum v Ivančicích je spojeno také se jménem osobitého výtvarníka Jakuba Svobody, který svou tvorbu zasvětil především Ivančicím a okolí, a jehož obrazy vykazují hodnotu nejen uměleckou, ale i dokumentární. Z umělců, jejichž život či dílo bylo propojeno s ivančickým okolím, musíme zmínit také akademického malíře Jiřího Dvořáka či absolventa pražské UMPRUM, Miroslava Schildbergera. Od roku 2020 je v ivančickém muzeu zastoupen také místní rodák Fritz Sinaiberger, který proslul jako malíř pod jménem Frederick B. Serger především v USA. Ze staršího období se sbírka umění může pochlubit vynikající řezbářskou prací z období pozdní gotiky v podobě skulptury neznámého světce s knihou, barokními plastikami i rozměrným plátnem významného barokního malíře Josefa Winterhaldera ml. s tematikou loučení sv. Petra a Pavla.
Přírodopisná sbírka obsahuje předměty převážně mineralogicko-petrografického a paleontologického charakteru. Minerály a horniny jsou zastoupeny množstvím vzorků z Ivančic a okolí, ve větší míře například ze sedimentárních štěrko-pískových teras, v nichž se nacházejí dokonce i gravitačně transportované jurské křemité geody z Rudic. Paleontologická kolekce je početně malá, ale velmi kvalitní. Jsou zde zastoupeny velké otisky kapradinovitých, plavuňovitých a přesličkovitých rostlin, které pocházejí z permokarbonských sedimentů jižní části boskovické brázdy, konkrétně z Rosicko-oslavanského uhelného souvrství. Z fosilní fauny se zde nachází otisky ryb a mlžů. Několika exempláři jsou zastoupeny také předměty pocházející z Ekvádoru (např. lebka kajmana, taška z kůže pásovce, tsantsa). Zajímavostí jsou i lidské lebky pokryté minerálem brushitem.
